Peněz nemusí být málo
Peníze dnes vládnou celému světu. A jsou bohužel často důležitější než cokoliv jiného. Kdo postrádá peníze, je na tom hůř než ten, kdo postrádá dejme tomu zdravý rozum, špetku slušnosti nebo cokoliv jiného, co by mělo k lidem patřit naprosto samozřejmě.
Peníze prostě mají větší váhu než spousta dalších věcí. A to z toho důvodu, že si za ně lze všechno koupit. Nebo aspoň skoro všechno, co nám jenom přijde na mysl. Kdo nemá peníze, tomu se nedaří vést normální a spokojený život.
Jenže peníze se neshánějí tak snadno, jak bychom si to přáli. Nejsou dopřány často ani těm, kdo pracují skutečně pilně, o lidech, kteří z nějakého důvodu nepracují, už ani nemluvě. A tak je mezi námi spousta lidí s finančními potížemi a dokonce i spousta učiněných chudáků.
A když někdo peníze potřebuje, ale nemá ani korunu a vypadá to s ním tím pádem vážně bledě? To se má někdo takový smířit se skutečností, že je na odpis a že má někde na okraji společnosti pozvolna umírat v bídě hlady? To určitě ne, že? Jsme přece civilizovaná společnost, která by neměla někoho takového nechat padnout. Jenže přesto nejednou klidně nechá. V demokracii je přece každý sám svého štěstí strůjce.
A tak nikdo náhle zchudlému člověku peníze nedaruje. Nanejvýš tak půjčí, ale i o tom se dá úspěšně pochybovat. Protože každý, kdo peníze půjčuje, touží po zárukách jejich vrácení. A když tedy zájemce o půjčku od banky neprokáže velké příjmy nebo má v registrech dlužníků zanesené něco, co by tam mít neměl, má po nadějích. A výjimkou pak bývá jedině hypotéka pro dlužníky, kterou může dostat od nebankovní společnosti každý, kdo má aspoň nějakou nemovitost. Protože i tu zde lze použít k zaručení toho, že dlužník půjčené peníze vrátí.
My lidé tedy peníze potřebujeme. V nejhorším případě aspoň ty půjčené. A můžeme být rádi, že jsou u nás i nebankovní společnosti. Protože nevím, co by si bez nich ti nejzoufalejší z nás počali.