Vlastní peníze někdy dojdou
Život na dluh určitě není nic příjemného. Člověk, který takto žije, si prakticky neustále uvědomuje, že přijde den, kdy bude muset takto získané peníze splatit, a to mu kazí náladu, nebo si to nepřipouští, ignoruje fakta, a pak to s ním nejspíše špatně skončí, až dojde na placení a on zjistí, že už všechno prošustroval. Tudíž je logické, že bychom my lidé v žádném případě na dluh žít neměli, bez ohledu na to, co se nám snaží politici, obchodníci, bankéři a jim podobní vsugerovat.
Jenže my lidé si někdy nedáme říci a peníze si přesto půjčujeme, i když bychom se bez toho dokázali obejít. A někdy si je půjčujeme prostě proto, že už nemáme na živobytí nebo na nepostradatelné výdaje. A když už si bereme půjčky, měli bychom se aspoň postarat o to, aby nás tyto enormně nezatěžovaly, abychom je zvládali splácet. A neměli bychom si je brát na zbytečnosti, třeba už i jenom proto, že člověk nikdy neví, kdy bude potřebovat půjčku na něco důležitého , a pak by mu ji už nemuseli poskytnout s odkazem na to, že už je moc zadlužený nebo že má dejme tomu záznam v registrech dlužníků z dřívějška, kdy nebylo vždy vše zaplaceno tak, jak tomu mělo být.
Lidé by si prostě měli půjčovat jen ze skutečně rozumných pohnutek. A tak, aby si nevylepšili svou přítomnost tím, že se připraví o budoucnost. A měli by se ucházet o půjčky, které jsou dostupné i výhodné. Což je třeba nebankovní hypotéka, u které každý už předem ví, zda ji dostane, v jaké výši a za jakých podmínek. Protože tady se musí dát napřed nemovitost do zástavy, a když se tak stane, dá se to hned spočítat. Až sedmdesát procent její odhadní ceny si tu lze vypůjčit na rok až třicet let, to je prostě fakt.
Když si tedy lidé vezmou nebankovní hypotéku, žijí sice jako u ostatních půjček také na dluh a na úkor své budoucí solventnosti, ale aspoň mají své jisté. A při té možné délce splácení se s takovým dluhem dá docela lehce vypořádat.